A zase ta Evropa

Po navratu zjistuji, ze nam tady v Cechach zacalo jaro... a take nektere veci, na ktere jsem si za tu chvilku v Orientu zvykl a ted mi chybi. Kavarny arabskeho stylu. Smlouvani o cokoli. Divky zahalene od hlavy az k pate do krasnych satu, ktere skryji par kilo navic a kde zpod satku vykukuje pouze kouzelna tvar a krasne tajuplne oci. Preci jen mi to prijde lepsi, nez nektere kreace nasich slecen navlecenych do upnutych dzinu, ze kterych jim pri predkloneni lezou ven kalhotky :)

Jedine, co mi asi chybet nebude, je vzduch v Kahire :) Kdyz jsem odjizdel, tak viditelnost byla asi 200 m, dal se ve smogu uz nedohledlo :)

Takze Ma-Salama Egypte, tesim se zase nashledanou!

Sinai

"To uz zase jinde jsme, je to jina vesnice," jak se rika. Sinai, to uz neni tak uplne Egypt - na pobrezi Rudeho more vyrostla spousta turistickych oblasti. Nektere jsou straslive - plne hotelu a turistu, co hotel opusti tak maximalne na plaz - jine mene...

My jsme zamirili do hippickeho mestecka Dahab - prijemne smesice egyptskeho a zapadniho. Mestecko je stale jeste male a zamerene hlavne na batuzkare, takze slava :)

Pres azurove modre more je videt svetle ruzove skaly hor v Saudske Arabii, v noci nad hlavou hromada hvezd a od kafe a sisy se to vazne pekne pozoruje. V mori je nespocetne krasnych koralu a rybicek - spatren napriklad oranzove pruhovany Nemo, nekolik perutinu (ve vode vypadaji jako krasni pestri ptaci, skoda jen, ze se nedaji pohladit - jedovati), stone-fish a velikanske mureny, co se schovavaji smotane uprostred koralovych ostruvku... na potapeni krasna oblast, priste si odtud vyrazim jeste i do parku Ras Muhamad na jihu, kde je pry hodne zelv a zraloku.

Pres den jsem objevoval okoli z hrbetu arabskych koni. Klisnicka Kleopatra byla dobre trestidlo, ale jizda cvalem na nekolik kilometru po plazi za zapadajiciho slunce se da tezko srovnavat s necim jinym. Holt nejhezci pohled na svet je a bude z hrbetu kone. (Evropskym konim se tu smeji a rikaji o nich, ze jsou astmatici, protoze nevydrzi bezet vic nez par kilometru... to se vam na mistnich raketach opravdu nestane - nekolik kilometru cvalu s nimi ani nehne :))

Jedne noci jsem se vydal vylezt na kopec Sinai - ten, co tam Mojzis dostal svych 10 Prikazani. Nahoru vede pohodlna cesticka, a kdyz se mi podarilo odpojit od vsech skupinek miricich na vrchol, slo jit uplne sam. Tolik hvezd jako tam asi nad hlavou jen tak neuvidim. Vsude tma, nad hlavou jen hvezdnate nebe, kolem ticho, poust a skaly a na vrcholku cekani na vychod slunce... Prikazani jsem zadna nedostal - asi dobre, buhvi, co by z toho zase bylo :)

Luxor

Z Asuanu se vracime kousek zpatky na sever do Luxoru (nebo tez starovekych Theb) - nabozenskeho centra faraonskeho Egypta. Mesto je dost turisticke, ale daji se tu najit i klidna mista - napriklad jako kdekoli po Egypte skvele kavarny.

Kavarna je proste mistnost s jednoduchymi stolky a zidlemi otevrena do ulice, kde si kdykoli pri chuzi po ulici proste sednete a date caj nebo tureckou kavu a sisu (vodni dymku). Caj je prijemne sladky a kava s kardamonem, vsechno stoji tak od 5 do 20 Kc a mnozi Egyptane tak stravi cely den bafanim z dymky, popijenim caje, ctenim novin (to jedine jsem diky sve arabske negramotnosti vynechal) a hranim domina nebo vrhcabu. Kavarna je na kazdem rohu a je to jedna z veci, ktere mi u nas jiste budou chybet...

Na zapadnim brehu Nilu se v Luxoru nachazeji proslula Udoli kralu a kraloven, kam se faraoni nechavali pohrbivat do skvostne vyzdobenych hrobek vytesanych ve skalach. Zmena byla asi zpusobena tim, ze stavet pyramidy bylo prilis nakladne... Pujcili jsme si kola a projeli si zapadni breh, nahledli do nekolika tovarnicek na alabastrove vazy (kde najdete vse od prumyslove vyrabenych hruz az po opravdu kvalitni rucne delane veci) a navstivili nekolik zajimavych hrobek. Musela to byt tedy prace vytesat ty obrovske mistnosti uvnitr skaly. Ale potom na zdi nanesli sadrovou omitku a do ni ryli a pak vybarvovali spousti obrazku - opravdu pekne, to by me i bavilo. Kdyz si da clovek cas na zkoumani hieroglyfu, najde tam uzasne veci a potvurky. Osobne u me vede obrazek s krizencem velblouda s hadem.

Zpatky se dostavame obloukem po Nilu opet projizdkou na feluce.

V Luxoru primo v centru na brehu je luxorsky chram (proste dalsi monumentalni ruina z faraonskych dob), ale o neco dal na jih je Karnak - opravdu monumentalni chram budovany po nekolik dynastii. Ten tedy stoji za to
- sloupy jsou ohromne, nekolik metru v prumeru a tak 20 na vysku, popsane hierogyfy od shora az dolu. Na nekterych stinenych mistech jsou stale videt pestre puvodni barvy - zluta, modra, cervena a cerna. Clovek si tak krasne predstavuje, jak to tam pred temi par tisici let muselo vypadat...

Obratnik Raka prekrocen

Dale na jih od Asuanu byval v udoli Nilu velky chram Abu Simbel (krom jinych). Kdyz zacali v padesatych letech napoustet jezero, zjistili, ze by o nej prisli, a tak ho rozrezali na kosticky (o vaze 10-40 tun) a znovu ho poskladali o nejakych 60 metru vyse na kopecku. Takovych chramu tam bylo vic, takze jeden dnes uvidite treba v Berline v Nemecku, kam se dostal jako dar Nemecku za pomoc pri techto stehovacich projektech.

Slunicko tu stoji pekne nad hlavou a pres den je v pousti paradni horko. Chram za tu navstevu asi stoji, i kdyz tam byla hromada lidi... Nejlepe dorazit brzo rano.

Horni Egypt - Asuan

Vecer na nadrazi ceka na vlak do Asuanu hromada lidi. Jeden sympatak se tvari lehce zmatene, tak se ho ptam, zda nechce nejak pomoct - a tak jsem se seznamil s Ricardem z Costa Ricy. Zbytek vecera uz stravime kecanim o cestach, Kostarice, Cechach atd. Ricardo je rad, ze zas muze pouzit svoji materstinu, protoze je v Egypte uz dva mesice a spanelsky se tu moc nemluvi. Ve vlaku se k nam pripoji jeste skupinka 3 devcat z Brazilie, takze to vypada na nasledujici dny na opravdu veselou spolecnost. Vubec mam dojem, ze se diky spanelstine dobre seznamuje... a druhou vyhodou je, ze nam Arabove spanelsky nerozumeji, takze vyrovnavame jejich vyhodu - totiz ze my zase nerozumime arabsky.

Do Asuanu prijizdime brzy rano a vydavame se na pruzkum trziste. Je to pekny trh plny koreni, tradicniho obleceni (gelabije - takova dlouha roucha pro chlapy), satku, sal, vyrobku z medi, hulek, a kdoviceho jeste. Trhovci se predhaneji, smlouva se, nase Brazilky prozivaji prvni nakupni orgie (a nikoli posledni) a my s Ricardem se tim dobre bavime. Trhovci nam nabizeji tisice velbloudu za nase divky. Skoda, kdyby tak nabidli arabske kone, to by uz stalo za uvahu. Takhle si radej nechavame devcata. O nekolik ulic dal uz je i mistni trh pro mistni, kde se da dobre poridit ovoce a obleceni, samozrejme za zlomek cen z trhu pro turisty.

Pri jizde do Asuanu jsem trochu pochopil, proc Zapadni poust (ta na zapad od Nilu) nebyla az do pulky 20. stoleti prozkoumana... je proste moc velka i na to, aby ji presly karavany. Oproti poustim, ktere jsem videl v Peru nebo Bolivii, je tato uplne mrtva a desiva... jen pisek, vubec zadna zelen, navic uplna placka kde se obzor ztraci spis v prachu zvirenem vetrem nez v dali. V porovnani s modrou vodou Nilu a zelenymi policky na jeho brezich je to obrovsky kontrast zivota a pustiny. Uplne chapu, ze kazda karavana, ktera prisla do urodneho udoli Nilu z pouste, musela pusobit tajuplne jako zjeveni.

Na Nilu se v hornim Egypte prohaneji tradicni plachetnice - feluky. Maji velkou trojuhelnikovou latinskou plachtu a diky po tisice let vylepsovanemu designu jsou vazne svizne i pri nejmirnejsim vanku. Vozime se po Nilu, v polich se v cukrove trtine vali tu a tam oslik nebo velbloud a na ostrovech navstevujeme nubijskou vesnicku. Nubijci driv bydleli v udoli Nilu dal na jih, ale po stavbe Asuanske prehrady bylo cele udoli v delce nekolika set kilometru zaplaveno, a tak odesli do Egypta. Maji skvelou muziku, ktera se hraje po svete (krome Egypta) a vubec jsou to sympataci (asi proto, ze nas otravuji mnohem mene nez Egyptane).

Vecer narazim v trzisti u kramu s korenim na kluka, co si chce procvicit spanelstinu, tak u nich v kramu stravim nekolik hodin a kecame o vsem moznem. Koreni maji skvele, takove vune a chute v Evrope opravdu nekoupime... navic ceny jsou tu mnohem nizsi, coz ale neznamena, ze nemuzete nakoupit i draze. Docela se bavim tim, jak obratne prodavaji koreni vyprave nemeckych turistu... Skutecnou cenu vam samozrejme v Egypte nikdo nikde nerekne, takze musite postupne zjistovat systemem pokus-omyl. Pokud vam nekde odmitnou prodat i kdyz prihodite, dostali jste se pravdepodobne k rozumne cene.

Al-Kahira - neboli Vitezna

Kahira je necekane rusne mesto. Puvodne jsem sem ani nechtel, ale kdyz uz to tak dopadlo, je ji potreba trochu prozkoumat. Zije tu asi 24 milionu Egyptanu a je to mesto plne kontrastu. Na jednom miste stoji luxusni hotely a o dve ulice dal uz se prochazim blativymi ulickami s domky slepenymi z veprovic, kde se tisni povozy tazene osliky a decka si hraji v blate. Po ulicich Kahiry jezdi divoka smes starych cernobile natrenych aut Lada slouzicich jako taxiky, minibusu, oslich povozu a modernich aut. Cary na silnici jsou v zasade na okrasu a i svetla na krizovatkach jsou brana pouze jako doporuceni. Nicmene vsichni ridi docela pozorne a vzajemne se hlasitym troubenim upozoruji na svou polohu, takze srazku jsem zadnou nevidel. Prechazeni ulice chce trochu cviku, ale i to se da zvladnout :) (Naopak u nas me ted trochu obtezuje nutnost dojit az k prechodu a uz vubec si nedovedu predstavit, jak bych u nas v Praze prechazel Jizni spojku.)

Zato uz vim, jak se citi negramotni - arabske pismo jsem se pred cestou naucit nestihl, takze ted je jen a jen na me fantazii, co se za spoustou ozdobnych klicek muze skryvat za texty. Nicmene vetsinu potrebnych obchodu (nove tricko, zubni pasta, opalovaci krem, jidlo a voda) nakonec dopatram v blizkem okoli a po chvili smlouvani je nakoupeno.

Do Kahiry se krome prace (Egyptane) jezdi za pamatkami (turiste). Vydal jsem se za pyramidami v Gize - no vypadaji jako na kazdem obrazku, ale stejne me prekvapilo, jak strasne jsou velike. Takova hromada kameni kvuli pohrbeni jednoho faraona - to je tedy vazne mela. Do konce 19. stoleti byly jeste oblozene lesklym mramorem, ale pak si ho vypujcil jeden z mistnich sultanu na svuj domecek a uz ho nevratil. Sfinga je oproti pyramidam docela malicka - ma sotva 20 metru na vysku, a tak vypada jako takova mala kocka v pousti...

V Egyptskem muzeu v centru se zase da videt spousta starovekych vecicek a predevsim hromada sarkofagu a nejake mumie. Muzeum jsme navstivili s kamaradkou z Kolumbie a oba jsme se shodli na tom, ze sarkofag vlastne neni nic jineho, nez obri matrjoska - uplne uvnitr je mumie, pak pekny zdobeny sarkofag (jako treba ten zlaty Tutanchamonuv) a pak nekolik dalsich kamenych. Mozna by prodej matrjosek ala Tutanchamon mel v Egypte u turistu uspech :)

Druhy den rano vyrazim na nadrazi nakoupit listek na nocni vlak do Asuanu... prekvapive se to dari na prvni pokus a jsem zvedavy, jak bude vlak vypadat. Denni 2. trida pusobi indickym dojmem - predlouhe vlaky nacpane az po strechu a lide pretekajici ze dveri a okynek.

Protoze Egypt byl take jednim z prvnich mist, kde se poradne uchytilo krestanstvi, ma i Kahira jednu moc peknou cast - Koptske mesto. Cela je uzavrena za hradbami, prochazim se uzkymi stinenymi ulickami, z kostela vychazi recky pop s fousy skoro az na zem, a na hrbitove je zajimava kombinace reckych krestanskych krizu s arabskymi napisy. Holt multikulturni mesto, jak ma byt.

Salam aleikum, Kahira vola!

Neni nic lepsiho, nez si pred nastupem do nove prace vyrazit jeste na kratky vylet. Po chvili zkoumani letu, pocasi a mych casovych moznosti nakonec rusim volbu Nepal a vitezi volba Blizkeho Vychodu - Egypt. Nevim tedy presne, jak funguji ty slavne low-cost lety, ale do Kahiry nakonec priletam s prestupem v Parizi po asi 12 hodinach.

Ma to dve stranky. Jedna je lepsi - dva obedy v letadle (Praha-Pariz, Pariz-Kahira), dale jsem na letisti v Parizi videl odstaveny letoun Concorde (vazne pekne letadlo, skoda ze uz neleta). Druha horsi - diky malemu casu na prestup v Parizi ztratili muj batoh, a tak se na letisti v Kahire ocitam kolem pulnoci pouze s fliskou, doklady, a malym batuzkem pres rameno.

Po dotazu u stanku Air France se dozvidam prekvapivou novinu (i pro ne), ze vubec netusi, kde by me veci mohly byt, zda odletely z Prahy nebo ne, kdy by se mohly objevit apod. No co uz - je cas na cestovani "na lehko". Nastesti v Egypte je docela teplo, takze bude stacit dokoupit par tricek, zubni pastu a rucnik a hura do sveta. Kdybych jel na Sibir, asi by mi nektere veci schazely vic. (Batoh jsem si vyzvedl az pri odletu z Kahiry o 14 dni pozdeji.)

Vyrazim tedy do centra hledat nejaky hostel a absolvuji prvni lekci smlouvani o cenu taxiku... prvni navrhovana cena 30 USD se po chvili vyjednavani smrskava na 30 EGP (5 USD) - a jedem!