Jezero Sevan

Vylet k jezeru Sevan a nekolika dalsim monastyrum a armenskym kostelum byl obohacujici zejmena diky osobe Georgiho, naseho mladeho pruvodce. Nejlepe situaci popise nekolik z vtipu, co jsme si stihli zapamatovat.

Jeden o vzajemnych gruzinsko-armensko-azerbajdzanskych vztazich vypreveny pri prujezdu kolem mesta Gagari: "Tatinku, a proc jsme do kosmu neposlali prvniho cloveka my Armenci, ale Rusove? To vis synku, my jsme to mohli udelat, ale kdybychom byli prvni, tak by pak vsichni Gruzinci umreli zavisti. A kdyby Gruzinci umreli zavisti, pak bychom my Armenci umreli radosti. No a pak by cela Armenie pripadla Azerum, a tak bylo lepsi, kdyz tam Gagarina poslali Rusove."

Kolem jezera Sevan se ve vesnicich pry desne chlasta, o cemz vypovida dalsi historka: "Synek se pta taty pri cetbe Bible, za jak dlouho by clovek vylezl na Babylonskou vez... no synku, to bys lezl nahoru tak 5 nebo 6 dni... A co kdyby pak spadl dolu, prezil by to? To vis, ze ne, ty hlupaku! Copak by nekdo prezil tech 6 dni bez vodky?"

Na brehu jezera jsme videli krasne pohrebiste - na nahrobni kameny ve stredoveku nepsali zadna jmena, ale pomoci obrazku tam ztvarnili cely zivot a smrt daneho cloveka... takze jsme spatrili pribeh alkoholika a jeho zeny; pribeh rybare, co ho misto ryby ulovil had a mnohe dalsi. To by me zajimalo, co by tam tesali dnesnim lidem...

V jezere ziji i nejake ryby, ale je jich malo, a tak vlada zakazala rybolov. Protoze lov ryb a jejich prodej ale jedinou obzivou mistnich, nasli si zajimavou cestu, jak ryby dopravit nepozorovane na trhy v Jerevanu - koupili si pohrebni vuz a zacali ryby vozit v rakvich. Nekolik let to prochazelo, ale pak zacalo byt nekomu divne, proc v okoli jezera umira tolik lidi. Jak je pasuji dnes nikdo nevi, ale na trhu v Jerevanu mistni pstruhy objevite porad.

Nasledujici chram po ceste byl asi nejkrasnejsim zazitkem - Gerhard temple. Zde bylo po staleti ulozeno kopi, kterym probodli Krista, a aby bylo dobre schovane, tak ty kostely vydlabali do skaly, misto toho, aby je staveli. Vysledkem jsou chramy uprostred skaly s nadhernou akustikou... ozvena se tu drzi vic jak 8 sekund, takze jsme si pekne zazpivali. Tady se nauci zpivat a poslouchat kazdy :)

Spolecnou reci vsech se nakonec pri ceste stalo vypraveni vecernicku - ty totiz znaji vsichni ze zemi byvaleho socialistickeho bloku. No pagadi, Bolek a Lolek, Pat a Mat a dalsi nas donutili vsechny v marsrutce vzpominat na stare casy :)

Martin