Kavkaz - Mestia

Mesta tu nejsou zas tak zajimava, takze vyrazime na nadrazi a hrajeme hru najdi si svoji pokladnu. Po chvili behani nahoru a dolu nadchody a podchody nalezame tu, u ktere se tisni mensi dav lidi a snazi se procpat k zamrizovanemu okenku se slecnou, co tu prodava listky. Po chvili vzrusenych konzultaci se slecnou, okolostojicimi atd. jsme sehnali listkly na nocni vlak do Zugdidi - smer Kavkaz.

Vlak vypada monumentalne, skoro jako by pamatoval jeste samotneho cara. Uvnitr zaclonky, postylky, lampicky, rucnicky, prikryvky... vse lehce omsele, ale pekne. Vyrazime do tmy... koleje jsou take lehce osoupane, takze rychlost neni kdovijaka, ale do rana tech asi 500 km nejak prekodrcame. No rozhodne lepsi nez marsrutkou pres derave silnice.

V Zugdidi nalezame dalsi marsrutku, do ktere se nas nakonec nasklada docela hodne a mirime do hor. Pravda auto je plne lidi a batohu a tak jakokoliv zastavka a vylezeni z auta znamena pro vsechny akrobaticke cviceni a umeni poskladat sve okoncetiny, tak aby se dostal z vozu pres vsechny batohy, cesta zpet do vozu je stejna, jenom podporena vodkou... tak to jde lip. Pred nami sedi klucina z Polska - vypada jako otec Furat, a rika me mu taky tak. Bavime se tim, ze se domlouvame cesko-polsko-ruskym mixem a okolni Izraelci jsou z toho uplne na vetvi. Na kazde zastavce se popiji vodka a kafe, tak nam to pekne ubiha.

Do vesnice Mestia dorazime asi po 5 hodinach, jsou odsud videt dalsi kopce a sem tam i nejaky ten zasnezeny vrcholek. Vesnice je plna kamennych vezi, kam se mistni ve stredoveku schovavali pred dobyvateli. Co tam delali, nevime. V poslednich letech zde postavili jakesi silene muzeum gruzinske kultury - zvenku strasliva stavba pripominajici kostel, uvnitr ale docela zajimava sbirka ikon a starych knih. Vetsina je z doby, co se u nas jeste prohaneli pohane. Do mistnosti s ikonami po chvili prichazi mistni pop s kadidelnici a zacina vsem ikonam postupne predcitat svate texty. To se tu ty ikony maji docela dobre :)

Martin