Kavkaz - Svaneti

Dalsi den vyrazime s batohy na vandr do hor. Pote, co opustime vesnici a vyprasime jeden obzvlaste prudky kopec, uz je to nadhera. Slunce sviti, nad nami siroke udoli, trava, kvetou tu horce, buci kravy a nad udolim tak ruzne vykukuji ledovce. Kazdy den vecer dochazime do nejake horske vesnicky, kde prespime u nekoho doma a nakrmi nas. No proste idylka.

Nekteri mistni jsou vtipni - Cechy vetsinou znaji - osobne. Vety jako, ano, byl jsem u vas a pomohl jsem vas osvobodit ve ctyricatem patem pripadne v sedesatem osmem slychame skoro denne. Druhy den spime ve vesnici jak ze stredoveku... zcela mimo cesty, zije tu 8 rodin, ted chystaji seno na pul roku dlouho zimu, protoze v rijnu uz zase napadne snih. Puvodne jsou z Abchazie, ale pred 15 lety utekli sem. Role jsou jasne dane - chlapi makaji na sene na loukach a zenske se ohaneji v tradicnim uboru (cerna sukne, cerne saty, cerny satek) kolem plotny a dvorku. Docela tradicni zivot nebyt te satelitni televize na kazde chalupe a kolumbijskych telenovel, u kterych babuska u kamen slzi a radi hercum, co maji delat.

Ctvrty den chcije jak o zivot a tak nasedame do klasickeho ruskeho gaziku a hura dolu. Jak tady zacne prset, tak je to na dlouho. Gazik je samozrejme pred cestou "do mesta" potreba nejprve vypucovat, takze pan majitel na sebe vezme nejlepsi oblek a hadr a lesti gazika, co to jde. Zpatky v Mestii potkavame dva kluky z Belgie, co jsou puvodci toho deste... aspon dle jejich vypraveni je dest pronasleduje celou jejich cestu :)

Martin