Dos cosas interesantes de DHL

Dve novinky z DHL :)

1. Prichazim po ranu v mlze do naseho DHL parku po ceste mezi sklenenymi baracky a prichazim na travnik pred nasi budovou, tam kde normalne sviti slunicko na travicku s golfovym hristem a splicha maly vodopad. Obycejne idylka. Dnes je tu ale podivne pusto a ticho - zato na trave stoji v pravidelnych rozestupech temne nahrobni kameny opredene pavucinami, sviti na nich v mlze svicky a obcas se nekde povaluje lebka nebo pavouk... do toho si pridejte jeste nejake ty vydlabane dyne a vite, jak vypada Halloween v DHL :) Filmari sem navezli spoustu hrobu a po ranu to vypada fakt moc pekne a strasidelne :) Nazvali jsme to pracovne Hrbitov pohrbenych projektu...

2. Nasli jsme v nasi budove 2 skvele mistnosti: prvni z nich je Modlitebna (Prayer room), ktera v zadne spravne mnohonarodnostni firme nemuze chybet. Sam uvazuji o tom, ze si poridim koberecek a zacnu ji petkrat denne navstevovat na kratkou odpocinkovou modlitbu, protoze kuraci pred budovou delaji v podstate totez a jeste casteji. Jenze je tam po obede dost narvano - dnes jsem nespatril z mistnosti o mnoho vic nez natresk pracovniku z muslimskych zemi...

Druha je o neco tajnejsi, je neoznacena, nema ani cislo, a na rozdil od modlitebny, kde je stul a dve zidle, je v ni pohodlna pohovka a kresilko :) Takze Odpocivarna na urovni a po obede jsem si mohl dat dvacet :) jojo, neni nad vyspele firmy, kde vedi, ze po jidle stejne clovek zadny rozumny vykon nepoda :)

Pekny den a nezapomente si dat dvacet :)

De la visita en Canada checa (28/9-2/10/2005)

Tak jsme podnikli dalsi expedici - po krajich anglickych a kdovijakych tentokrat prisla na radu zeme lesu, jezer, snehu a deste - Kanada. Protentokrat ale ta ceska, ktera se rozklada hnedle za Dacicemi.

Fotky najdes tady.

Ve stredu jsme si pekne uzili baleni na nas vylet - neni nad to, kdyz ma clovek spoustu casu, aby si promyslel, co vlastne s sebou chce a co ne. Treba takovy varic - ja ho nechtel, Jana chtela - tak si ho nesla. Takova zbytecnost! (Ale jak se ukazalo, zbytecnost docela uzitecna.)

Z Dacic jsme zamirili podel toku Moravske Dyje (zadny veletok necekejte, je to spis takovy potucek) a pekne se prospali v lese. Dalsi den uz nas cekala ruzna prekvapeni mistniho kraje - napriklad Grazlova stezka. V mistnich lesich (a jeste v okoli zviciho asi 100 km) se totiz v letech 1815-20?) prohanel jeden pan se jmenem Graessel se svoji partickou, a zabijeli a okradali, koho mohli. Zrejme jim to slo docela dobre, protoze jmeno grazl v cestine od te doby uz zustalo. Na vecer jsme potkali clovicka uplne necekaneho - mistniho rychtare v obci Slakov. Pan Vseumel, co si postavil vlastnima rukama nejen baracek, ale i vsechny potrebne nivelacni pristroje, vrtnou soupravu na vrtani studne apod. Tak jsme povecereli u nej v jeho dilne na cirkularce a pak prespali v malem domecku na zahrade, ktery ma vyhrazeny pro navstevy podobnych poutniku.



Dalsi den uz nas privital betonovy hrad Landstejn - puvodne pekna zricenina, ale po zasahu pamatkaru znacne znicena - vsechny padajici zdi zabetonovane, hrad je dnes jaksi bez duse. Hole zdi, mazance cementu a tot vse. Skoda ho.

V zaveru vandru se nam udelalo i docela pekne pocasi - leto se s nami rozloucilo, a posledni den mohl konecne nastat poradny nevlidny mrholivy podzim, ktery nas doprovodil az nazpet do Dacic a mistniho muzea...