Safari po bolivijsku

A tak jsme vyrazili na bolivijske safari. Teda samozrejme, ze to safari neni jako v Africe, ale mne nas 4 denni vylet ve 4x4 Nissanu, prasnou cestou necestou, safari opravdu pripominal. Jenom misto lvu a tygru prohanejicich se savanou jsme mijeli stada llam, vikuñi, guanaco - a vubec vsech lamich potvor, ktere tu ziji. Ale pekne od zacatku. V Tupize jsme nalozili nas Nissan dzip vsim moznym - nekolika barely benzinu, horami jidla a piti, halogenovou troubou a pak taky tim nejdulezitejsim - posadkou - my, dve Anglicanky, kucharka (bajecna doña Lupe - pravy zazrak bolivijske kuchyne) a ridic - pruvodce - Alejandro a s hodinovym zpozdenim, stale vsak nejrychlejsi ze vsech ostatnich dzipu (celkem jely na vypravu 4) - jsme vyrazili.

Krajina kolem Tupizy je neskutecne rozmanita, sotva prekrocite jedno udoli zlute barvy slepencu, hned se za nim vynori jine - doruda zbarvene jinymi slepenci a rozerodovane letnimi privaly vody. Neskutecne. Do toho roste neuveritelne pistaciova trava a nad tim vsim azurove modra obloha. Puvodne jsme si mysleli, ze cesta bude nuda, ale ted nedelame nic jineho nez sledujeme dechberouci krajinu a vsudepritomne lamy s barevnymi trasnemi v usich. V aute vladne dobra nalada - jako na rodinnem vylete - susenky, muzika, piti, jenom ridic i kucharka zvykaji koku a tak se autem nese i vune koky.

Obidek uprostred altiplana se stadem lam a hladovym psem a vecer vycerpani celodennim koukanim a vybihanim z auta podivat se a nafotit laguny, prijizdime do promzrle vesnice ve 4000 mnm, oblekame vsechno mozne, vecerime a snazime se v tom mrazu usnout. Dalsi auta nasi vypravy maji neco malo technickych problemu, ani se v tom terenu nedivim a tak maji ridici plne ruce prace s jejich opravami. Na noc svoje 4kolove milacky vzdycky zabali do dek, aby jim motory nenastydly a rano do nich liji horkou vodu.

Druhy den vstavame v 5 rano a opet mirime pres hory a doly smerem na severozapad, cestou mijime vybydlene dulni vesnice v 4500 mnm, kde dnes uz ziji jenom kolonie viskacu, takovych mistnich kraliku s dlouhym ocasem, co legracne skaci z domu na dum :) Neco jako mistni klokan, pry ma take kapsu. A zase laguny - cervene, zelene, modre s odrazejicimi se sopkami v jejich klidnych hladinach. Koupeme se v termalech, po 15 minutach v mistni vode a nadmorske vysce jsme uplne grogy a stezi se doplouzime na jidlo.

A pak uz zase padime autem za rytmu latinskoamerickeho popu projizdime krajinou Salvatora Daliho, poust s neuveritelne barevnymi kusy skalnich mest. Vecer nas ceka nejchladnejsi spani - spacak, spani v rukavicich a cepici a jeste tri deky na kazdem z nas.

Rano nalijeme horky caj a kafe do sebe, horkou vodu do motoru a mirime na svitani nad Lagunu Coloradu, kde v termalnich vodach postavaji ruzovi pelikani. Pokud jste si mysleli, ze plamenaci ziji v teplych krajich, jste na omylu. Stoji ve vode, kolem je dost pod nulou a jejich jedinou radosti je to, ze do laguny z nekolika gejsiru priteka horka voda. A pak uz zase neuveritelne hory, doly, latinskoamericky pop - proti kteremu nase Anglicanky zacinaji protestovat a my zase protestujeme po dvou hodinach jejich Beatles, takze vitezi latinskoamericky pop a mistni lidovky v jazyce Quechua.

A po dvou dnech cesty stojime celi zapraseni na pokraji nejvetsi solne pouste - Salar de Uyuni. Stovky kilometru bila svadeji k tomu si jit zabruslit a nebo nazout bezky a jet, ale je to jenom sul a tak nasedame do auta a jedeme neuveritelnych 60 km k ostrovu uprostred. Zkousime s Martinem odhadnout kolik to je kilometru, ale jaksi nam chybi zachytne body - a tak nas udaj 60 km neuveritelne prekvapi. Snidame na ostrove uprostred bila a nase zazracna dona Lupe nejak vcera stihla upect vyborny kolac, zkratka kaficko, cajicek a buchta jako od maminky.

A pak po dalsich nekolik hodin sedivou vyjezdenou cestou uprostred bile pustiny, kde zabloudite mrknutim oka. Mijime krizky Izraelcu a Cinanu, jejich dzipy se tu uprostred niceho nabouraly a shorely asi pred mesicem. Neuveritelne, tady kde vidite auto na desitky kilometru. A pak uz je konec, jeste prohlizime vesnicky na zpracovani soli, dojizdime do mistniho upraseneho velkomesta Uyuni, jeste navstivime hrbitov starych parnich lokomotiv. A pak uz nas ceka dalsich 5 hodin cesty (cca 300 km) po mistnich neupravenych cestach zpet do Tupizy.