Dopravni zazrak - vlak

Z NP Sajama jsme onou zmrzlou camionetou dorazili do mestecka Oruro, odkud jezdi mistni zazrak - vlak. Vyrazi z Orura smerem na jih, pres Uyuni, Tupizu dale na hranice s Argentinou. Jizdni rad neni nijak slozity - dvakrat tydne na jih a dvakrat tydne zpet (vlak se musi vratit), ale jiz samotne vypraveni vlaku je mala mistni udalost.

Stejne jako v Evrope si nejdrive zakoupite jizdenku, mistnimu prodejci to trochu trva, ale jsme v Bolivii, tak jsme zvykli cekat :) Skoukneme ceny a rozdily v jednotlivych tridach a volime tridu ejecutivo. Pravda je nejdrazsi, ale za 200 Bs - 8 hodin prepychu, no kdo by to nekoupil. Na nastupisti nejdrive odevzdame nase notne zaprasene batohy - putuji svoji vlastni tridou a pak odevzdame sami sebe do naruci pruvodciho, ktery nas dovede k jedinemu vlaku na peronu - to asi abychom nezabloudili :-) Do odjezdu chybi asi 15 minut a ke slavnostni nalade na peronu uz chybi jenom hrajici kapela.

Hura, jedeme, vlak troubi jako o zivot, vsichni Americane uz nastoupili a mistni taky. Nase luxusni trida zahrnuje i veceri, nekolik filmu a na zaver - to jsme ocenili nejvic - deku a polstar na spani. Super, tak takhle bychom ted chvili mohli cestovat. Ale zadna idylka netrva vecne a my stojime ve 4 rano na zmrzlem nastupisti v Tupize. Martin se probouzi radnym narazem o mistni nastupiste, nebot pri honbe za batohem prehledl schod, vypada to hrozive, ale prezil a od te doby kouka vic pod nohy :-)