Narodni park Sajama - aneb cesta do zeme nikoho

A tak se nam prejedl La Paz, moc lidi, moc dobreho jidla, moc dobreho piti a po prostudovani pruvodce jsme prst zabodli na jihozapad Bolivie, skoro na hranici s Chile, do narodniho parku Sajama.

Pruvodce mluvi jasnou reci, nejvyssi hora Bolivie - Sajama - vulkan, v parku dale termalni koupele, dalsi sopky na hranicich s Chile. Pruvodce ale moc nemluvil o tom, ze jinak je to kamenita poust, kterou se vlecete nekolik hodin a obrazek se nemeni, meni se jenom teplota a to prudce. Nakonec jsme stravili v NP asi 2 dny, prvni den jsme tam jeli a odpoledne jsme se mistnim lavinovym polem brodili nahoru do base-campu na horu Sajama, cestou rostly male zakrsle stromky - mistni rarita, a desne ostra vysoka trava, ktera vytvarela cepice typu Mikulas.

Po trech unavnych hodinach jsme se prokousali sedlem a rekli, ze dal ni krok. Sebehli jsme dolu tesne pred zapadem slunce, navlekli na sebe uplne vsechno a sli cekat na veceri - na lami stejk. Tenhle byl z trochu vybehane lamy, takze nic moc, ale v pustine si nemuzeme dovolit vybirat. Vesnice Sajama - je shluk veprovicovych domku kolem prasne cesty, vsemu vevodi maly veprovicovy kostel, jsou tu dva kramky a 4 hostely. Na 10 km kolem je placka, kterou tece potok a pak se tyci 3 sopky. Na pohled kycovite, na prejiti hrozne.

Druhy den se rozhodneme pro malou turu k mistnim gejzirum. Jdeme 8 km plackou, cestou fotime lamy, lamy a lamy, jsou jich tady stovky, jenom se potvory nechteji fotit. Konecna - gejzir - je misto uplne k zulibani, asi 20 malych horkych gejziru, ktere se stekaji v potok, ve kterem se muzete podle libosti rochnit, za pritomnosti lam, vikuni, alpak a jednoho pastevce. Na a opak zase unavnych 8 km zpatky. Ve vysce 4300 mnm se prece jenom chodi o trochu pomaleji. Ale prochazka udolim horske ricky plnym lam a divokych vikuni stala za to. A pak zase vecere, kupodivu zase lama, tentokrat mladsi a pak uz jenom spanek pod horou dek.

Rano vstavame kolem seste a cekame na mistni autobus, ktery nas z pustiny odveze. Predstavte si to asi takhle: 3 cizinci, navleceni do vseho, co maji, stoji uprostred vesnice z veprovic, vsude je nebetycne prachu a cizinci hlidaji kazdy pohyb domorodcu, ktery by mohl naznacit odkud pojede autobus. Po necele hodine se objevuje camioneta se zamrzlymi okenky a v ni sedi nekolik hor dek - to jsou mistni z predchozi vesnice. Pridavame se ke kupam a mirime ke svitajicimu obzoru.