La Coruña a sbohem, Galicie

Po dokonceni Camina Vía de la Plata jsme se par dni aklimatizovali na severu v hlavnim meste Galicie - La Coruña. Mestecko stoji na morskem vybezku - z jedne strany Atlantik, z druhe prijemne zatoky s plazemi hned uprostred mesta. Mistni pracovni doba by se nam moc zamlouvala - proste si misto obidku vybehnout zasurfovat do vln, pak na plazi zkontrolovat notebook, ohrat se na slunicku, dat si trochu skveleho mistniho bileho vinka a hupky supky do kancelare kolem ctvrte - no kdo by to nebral. Na plaz je to ze zdejsich kancelari pul minuty pesky. A mimochodem - to mistni bile je opravdu dobre. Aby mu v galskych rannich mlhach nebyla rano zima od zeme, pestuji ho na takovych vysokych plutcich asi 2 metry vysoko.

Jako typicti suchozemci jsme nekolik hodin prosedeli koukanim na more. (Jeste, ze to delali i mistnaci. Pravda, oni u toho hulili travku a my jsme jen jedli svacinu, ale v zasade to pro nas mohl byt podobny zazitek.) Tyyyy jo - vlny! A jaky! A uuuutesy! Juuuu! Nototo!

V Coruñi se prijemne zije, beha, cvici a tak, ale jinak tu vlastne nic moc neni. Tedy az na Muzeum cloveka (Casa del Hombre), kde si muzete vyzkouset takrka vsechno, co vase telo umi. Treba uvidite, jak vysoko vysplichne vase krev, kdyby vam usekli arterii hned u srdce, a jak tezce musi srdce pracovat. Taky si zmerite vsechny okoncetiny, zkusite, jak daleko dosahnete a vyskocite, uvidite, jak vypada vase kostra, kdyz jedete na kole... spousta zajimavosti.

Z Coruñi jsme zamirili daleko na vychod do dalekeho Baskicka. Prestupni mestecko Bilbao nas privitalo mrznoucim autobusovym nadrazim, kde jsme si par hodin zahrali na bezdomovce a ocenili teplo jejich metra pri cekani na dalsi autobus... Dalsi mesto - Pamplona - nas jiz privitala optimisticteji a odtud se chystame na hory! Zatim jim nerozumime, mluvi tu baskicky... coz neni ani indoevropsky jazyk :)

Jana a Martin.