Camino po portugalsku

Prekroceni galicijskych hranic bylo opravdu vstoupenim do zeme jine reality. Jednak tu zacalo paradne prset, tak jak se na Galicii slusi a patri, jednak je tu vsechno na "x" jak pise Martin a jednak jsme prestali ale totalne rozumet mistnim o cem si bezne povidaji... protoze gallego je nasi nastudovane kastilstine na hony vzdalene. No a druhak mistni bile je proste vyborne a to i na portugalske strane hranice, kde z nej vyrabeji i mistni skvele sampanske. Nase prvni setkani s bandou (opravdu bandou) portugalskych poutniku se tedy neslo v tomto duchu. A udalo se asi nasledujicim zpusobem:

cca v 16 hod dorazime do albergue my, budova prazdna nikdo nikde, pereme, susime, hledame neco k jidlu, osetrujeme nohy a premysleme, co je v tech batozich tak tezkeho - oblibena cinnost poutniku

v 17:30 - dorazi predvoj portugalskych poutniku - prvni dva - PR manager cele bandy a jeho kumpan - halasi a vypadaji dost v pohode, jasne nas rozeznavaji jako svoji obet pro dnesni vecirek, nic netuse si s nimi povidame, Portugalci narozdil od mistich maji kastilstinu v maliku

v 18 hod dorazi - dorazi El prezident skupiny (nejmensi, nejstarsi, vazena osoba a vyborny zpevak)

do 18:30 uz je tu vsech sest Portugalcu a jak se pozdeji dozvidame, chodi Camino casto, radi a uz jich prosli... proste moc. Zaroven dostavame jasny rozkaz, ze vecerime s nimi, v teto chvili si jeste naivne myslime, ze se jde nekam do hospody a ze se to tady zjevne oni znaji.

do 19:30 Portugalci provadeji vsechny cinnosti bezne a obvykle poutnikum, susi mokre ponozky u susicu na ruce na WC (vyborne a funkcni), okukuji albergue, popijeji svoji palenku, hraji karty a tak vubec

20:00 prijizdi jejich rodinni prislusnici a privazeji naprosto neskutecne hory jidla, piti a vubec vseho. V tuto chvili my s Martinem nevericne zirame, dostavame prvni dvojky portugalskeho sampanskeho, pod zadek je nam pristrcena zidle, jsme posazeni takrka do cela stolu, naproti nam sedi El prezident, prvni pripitek, prvni vyborna krme z ryb, neustale odpovidame na vsechny mozne otazky.

20:30 druhe sampanske, druha dvojka a treti dvojka, zjevne musime ochutnat vsechno co se dovezlo a stale se vybaluji zasoby jidla, prakticky, kdyby nas tu bylo tricet tak se vsichni najime do sytosti. Je to jasne chteji nas ujist a upit k smrti, tajne si v cestine s Martinem slibujeme, ze jeden druheho kdyztak doprovodime do postylek, kdyby bylo nejhur a ulozime ke spanku.

22:00 Vsude same ryby a vsude same vino, mame pocit, ze jsme jiz ochutnali vsechno co slo ochutnat, ale zjevne to neni vsechno. Martin uz takrka po litru vina a pote co hrdlem prolil i jejich cervene ze specialniho mechu, tise pritakava Mariovi ohledne vyroby vsech vin, uz rika jenom "si", "si". A ja nestiham zdvihat palec na znameni OK, protoze co chvili se me mistni PR manager pta, zda je vsechno v poradku a zaroven musim ochutnat opravdu vsechno, jenom hore vsech krevet jsem se ubranila, s tim, ze opravdu tohle nemusim, tak jsem dostala zase dvojku vina a byl klid.

22:10 Dostava slovo El Prezident jako nejlepsi zpevak skupiny a zacina mistni lidovou, tezko rict o cem, ale pekna lidova, pak nasleduje mnoho dalsich, obcas se banda prida a zapeje refren, samozrejme musime s nimi. Nenechame se zahanbit a take pridame - Huslicky, a dalsi...

22:20 Prichazi postre... a toho jsme se oba bali, uz do sebe nedokazeme dostat ani ñ, no ale jahody s portskym... ty se opravdu tezko odmitaji. Takze znovu palec nahoru jako ze OK, Martin dodava "si" a nasleduje prednaska o portskem pro nej. A pak jeste zakusek, kaficko s portskym a hura jdou se hrat karty o penizky. Rodinni prislusnici odjizdeji domu, bali nadobicko a my zustavame s poutnickou bandou a zbytky portskeho, vino a buchetek sami.

24:00 je vymalovano, vsichni radne podrouseni odchazime spat. Soutez skoncila, vydrzeli jsme :) a diky dostatku alkoholu prezili i nocni kvintet muzskeho chrapani, vzbudilo nas to az v 6.

6:00 portugalska bandicka se rozhodla vstavat... az na jednoho, ktery odbiha a kupodivu zvraci, ostatni snidaji buchetku, dopijeji alkohol a vari si kaficko

kolem 7:00 vstavame i my, kupodivu s jasnou hlavou a odrazime vsetecne otazky "jestli je nam dobre", "neboli vas hlava" a pod. Neboli, je nam dobre a tak kolem osme vyrazime na cestu a portugalskou bandu zanechave v podivne musketyrskem rozpolozeni. Chteli jsme jim dat ochutnat jeste nasi merunkovici, ale to by bylo nefer. Vsichni zustavaji v albergue, dokud se jejich kamarad nezlepsi, vsichni maji sbalene batuzky a lezi v postelich, peclive majic nohy v pohorkach pres operadla, na sobe i bundy a chrapou o 106.

9:00 El Prezident sedi v kuchyni, pokuruje, popiji portske a zpiva nejakou mistni dumku a jeho sekretar ho hlida, no opravdu scenka, ktera se neda moc popsat. Ostatni clenove vypravy spinkaji. Vyrazime dal :)

Jana