Nazca, obrazky v pisku a mumie

Z Pisca nase cesta vedla dale na jih (opet jen kousek autobusem, nejakych 5 hodin) do mesta Nazca. Mestecko lezi uprostred stejnojmene pouste, prsi tu tak 2 hodiny rocne a cela krajina ma pri odpolednim slunci krasnou cervenou barvu - tak nejak si predstavuji krajinu na Marsu. Jen prach a ruzne velke zrzave kameni, nad tim modra obloha (no ta na Marsu neni, pravda) a v dali se rysuji vysoke hory...

V Nazce pred nejakymi 80 lety objevili, ze ty vyslapane cesticky v pousti pri pohledu z vysky vytvareji docela pekne ornamentalni obrazce ruznych zvirat, a tak dorazili archeologove a zacali vse zkoumat. Teorii, proc tu ty obrazce jsou, je mnoho - pokud by vas zajimaly, muzete o tom shlednout naucny film... my jsme se vypravili na mistni letiste a z maleho letadelka Cesna jsme si obrazky poradne prohledli. Vsichni nas varovali pred tim, jak hrozne turbulence jsou ve vzduchu a jak desive nam bude spatne z letu tak malym letadelkem - musim rict, ze oproti zazikum a pretizenim v kopcich a zatackach na guatemalskych silnicich se sportovne zalozenymi guatemalskymi ridici to byla uplne pohodova a pro zaludek nezajimava jizda :-) Obrazce jsou z vysky pekne videt a nektere jsou opravdu povedene... vlastne cela pouste je pomalovana vselijakymi trojuhelniky a carami.

Petroglyfy jsou v Nazce tak popularni, ze jimi vyzdobili i novodobe chodniky, zastavky autobusu a samozrejme spoustu umeleckych prodmetu (misticky, hrnecky, nausnice atd.).

V odpoledni jsme podnikli vypravu na nedaleke pohrebiste z pred-Incke kultury (zili tu nekdy po prelomu letopoctu, tedy asi 1300 let pred tim, nez nekdo vubec slysel o nejake Incke risi). Kazda hrobka je zakopana v pousti, steny ma vydlazdene veprovicemi nebo kameny a uvnitr jsou uplne vysusene mumie... vzdycky je zabalili do bavlnenych dek (ty saly vlhkost z tela aby neshnilo), posadili je celem k vychodu do novorozenecke polohy (aby se narodili v dalsim zivote), pridali vsechny potreby do dalsiho zivota, a hrobku zakryli strechou a zahrnuli piskem. Takovych pohrebist jsou v cele pousti stovky, zel bohu vetsina z nich je uz po najezdu mistnich vykradacu hrobek vyplenena a na pisku se valeji jen kosti a rozbita keramika, ktere nemely pro sberatele zadnou hodnotu. Tady se take Jana poprve seznamila s normalnim mistnim machismem - pruvodce totiz jeji otazky zcela profesionalne ignoroval a pak treba po chvili prohodil: "A Martine, amigo, kdyby te zajimalo treba tohle, tak to je tak a tak..." a tak jednoduse otazku polozenou pred minutou Janou zodpovedel. Jana jen tise doutnala a pan mel stesti, ze po nem neskocila.

V okoli Nazcy se nachazely doly na zlato a mistni lide (asi 20 %) dodnes zlato tezi rucnim, starodavnym zpusobem. Proc? No nezamestnanost (nebo podzamestnanost) v Peru dela nejakych 48 % a pokud zlato tezite starym rucnim zpusobem, neplatite z toho dane. Takze lide berou do ruky kladivo a natezi rudu (obsahuje asi 1 % zlata), tu donesou do zlatnicke dilny... a tady zacina ta prava zabava. Zlato se extrahuje evropskym zpusobem, ktery dovezli Spanele - za pomoci rtuti. Nejdrive se ruda namele, pak se soupne do kamenne kadi, na jejichz dne jsou asi 2 kg rtuti a nad tim voda s rozemletou rudou... a to pomoci velkeho kamene delnici takovych 5 hodin promichavaji... zlato se vstrebava do rtuti, zbytek rudy je prubezne vyplachovan. Na zaver se voda vypusti a delnici vyberou plastovym kelimkem rtut se zlatem... zlato se pak ze rtuti vydestiluje a rtut se znova pouzije. To vse samozrejme holyma rukama, kdo by se namahal s rukavicemi. Tak by me zajimalo, kolik let to delnici vydrzi... v televizi zrovna davali zpravy o tom, ze nejaci delnici z techto dolu s bolaky po celem tele si stezuji, ze nevedeli, ze rtut je jedovata.

Mam dojem, ze Janu let letadelkem nadchnul ze vseho nejvic - kdyz vylezala z letadla, byla cela rozneznela a rikala, ze letani se ji moc libilo. (Ale ze rizeni techto jemnych stroju by ji asi neslo... no nevim, nevite kolik stoji let tryskacem pro laiky??).