Na navsteve u pana Syrare

Po prejezdu Pyreneji jsme se vydali do parku Cevennes - to je obdoba nasi Vysociny. (Ona totiz jinak je Francie docela placka, kde se vsude pestuje vino, jen na hranicich s okolnimi staty maji hory.)

Pohoricko je kouzelne, cele z vapence, takove nahorni plosiny vysoke ctyri az sest set metru rozrezane hlubokymi kanony rek. Reky jsou ciste a shora zelene a nad nimi se tyci obovitanske skaly. Zeme byla v sedesatych letech prohlasena vladou za neobyvatelnou a nasazeli sem borovice. Nastesti ne vsude :)

Nahore vedro k nevydrzeni, dole v kanonech celkem prijemne. Pro nohy makacka, stale nahoru dolu po skalkach, ale vyhledy stoji za to.

Konecne jsme take pronikli do srdce francouzske kultury - hned druhy den nas pri prejezdu z jedne vesnicky do jine pidivesnicky nabral mily pan Syrar. Napul Katalanec, napul Bask, zijici tak ruzne po cele Evrope. Cely zivot se zabyva mlekem a syry, no a ted zrovna ze jede na malou fiestu do hor do malicke tovarny na syr, jestli pry nechceme s nim :)

V tovarnicce nam nasadili kosmonautske oblecky (samy igelit a rouska na oblicej, abychom jim to tam nezaneradili), a pak uz jsme jen obdivovali, jak se vsechny ty Rokforty a dalsi syry vyrabeji. Na zaver ochutnavka vsech moznych druhu, obed a vyjizdka po krajine, abychom si to take trochu uzili. K tomu vypraveni o historii, srovnavani Spanelska a Francie (pod nas predchozi prispevek by se podepsal)... Tyhle typy lidi mam rad, ostatne jak pan moudre poznamenal - vsak co, takhle se prece delaji vztahy, ne? Trochu se pozname, ja vam to tu ukazu, popovidame si, vymenime adresy a kdovi, az budu ja zase u vas, tak se potkame znovu a vy zas udelate neco pro me...

Syru zdar, tomu z male tovarnicky ztracene v horach zvlast :) Martin.