Flores a Tikal

Mestecko Flores se nachazi uprostred petenske dzungle a je tam vedro k padnuti. Opet se potime, i kdyz se vubec nehybeme. Nastesti je tu to krasne jezero, ktere pri koupeli teplotu tela asi tak na 5 minut upravi.

Ve Flores jsme zazili zatim nejrannejsi vstavani nasi cesty - ve tri rano se budime a vzapeti vyrazime do dzungle projit se do prastareho mayskeho mesta Tikal. Vsichni mlci a tapkaji rozednivajici se dzungli, lezeme na pyramidu a cekame az vyjde slunce. Je mlha, ze by se dala krajet, jako u Rakosnickova rybniku. Slunce se neukazuje, zato z dzungle se ozyvaji nejruznejsi zvuky opic, papousku a dalsi haveti. Kolem letaji tukani a na strome skacou opice.

Nejvic nas pobavil let papousku - mavaji zbesile kridly, hrnou se vzduchem a u toho varovne krici "jedu jedu jedu" - a vubec pripominaji prastare dvouplosniky. Let je lehce nekoordinovany a vypadaji, ze kazdou chvili nekam spadnou :) Ale zato zari barvami. Tukani oproti nim leti dustojne, pomalu, a diky svemu barevnemu zobaku, ktery je skoro vetsi nez jejich telicko, pripominaji letajici banan.

Tikal je jinak naleziste pokryvajici nekolik set kilometru ctverecnich, zrekonstruovano je jen jadro mesta, ale pyramidy stoji za to.

V noci se nad Tikalem zbesile blyskalo a zanedlouho prisla nad jezero smrst jako blazen - nasi kamaradi skoncili v jejich pokojiku vyplaveni, teklo dvermi i okny.