Yucatansky venkov

Po Chitchen Itza jsme se vypravili do yucatanskeho velkomestecka Merida. Od mile pani, ktera znala Prahu, jsme si v jejim rodinnem podniku "Mexico Rent a car" pujcili auto na cestu po venkove.

Pravidla provozu jsou jednoducha - ve svislych ulicich se jede, ve vodorovnych se dava prednost. Silnejsi ma prednost, ale vetsinou se gestikulaci z okenka do okenka v pohode domluvite a nekdo vas pusti. Prakticky se tu ridi lepe, nez v Praze. Z vyse receneho jasne vyplyva, ze mesto tady ma kvadratickou strukturu, ta je docela jednoducha, ale zaroven tu maji jenom ocislovane ulice, takze bezne se v Meride orientuje jako bar najdete na rohu 5 a 150 ulice, pry je to jednodussi, proste pojmenovani ulic zrusili.

Jakmile se dostanete z mesta - obrovska uleva. Neni tu takove vedro, autobusy vam nechrli dym do tvare, kolem jen zelena dzungle a v ni ukryte hromady pyramid. Ty jsme postupne navstivili na ceste zvane Ruta Puuc a s kvalitou turistickych nalezist se to neda srovnat - tady si muzete smejdit cele hodiny, predstavovat si, jak se tam zilo, zavodit s leguany v behu na vrcholek pyramidy a podobne. Stavby jsou dnes jen bile kameny, podobne jako v Recku, ale puvodne byly krasne barevne a plne obrazku a ornamentu (vlastne taky jako v Recku).

Druhy den jsme se seznamili s milym parem z Bavorska, se kterymi jsme smejdili za cile anglicko-spanelske konverzace po dalsich nalezistich a objevili jednu cenotu skrytou v dzungli. Vecer jsme zakoncili v restaurantu u pani, co sem presidlila z Kanady - a varit umela opravdu skvele :)