Tmou posedme (4-5/11/2005)

Minuly vikend se v Brne a jeho blizkem okoli odehral jiz sedmy rocnik nocni hry Tmou. Kdo ji znate, vite, ze mesto bylo opet v noci z patku na sobotu plne podivnych postav s celovkami na hlavach, ktere hledaly v temnotach mesta odpovedi a rozlusteni tajuplnych sifer, bloudily ulicemi, lamaly si hlavy na lavickach pod Spilberkem a cestovaly (diky nim preplnenou) hromadnou dopravou.


Kdo neznate, predstavte si, ze dostanete v pet vecer do ruky prvni sifru, o ktere nevite, jak ji rozlustit. Vite, ze vas ceka jeste dalsich trinact obdobnych, kazda jina, a ze pokud je rozlustite, tak se pohnete dal... jinak zbyva jen premyslet a premyslet... hra konci v poledne dalsiho dne... a spolu s vami hraje dalsich 999 lidi nebo dalsich 199 tymu. Vyhrat muze jen jeden :-)

Tentokrat vitezny tym dosel do cile v atomovem krytu v Rosicich u Brna kolem 7 rano. V nohach neco kolem 20 kilometru, za sebou 14 vyresenych tezkych mentalnich orisku.

Vydali jsme se s Tashim tuto akci fotografovat - a dost jsme si uzivali, ze tentokrat nejsme poradateli. Proc? Snad proto, ze narky hracu jsme takto mohli v klidu jen vyslechnout a nikdo nam nenadaval, ze mame ve hre neco spatne :) Naopak jsme mohli vsechny pri fotografovani rozveselovat pokyny typu: "Az reknu tri, tak nehybat... tri... taak, dekuji za fotku, moc vam to slusi :)". Do toho nam v aute hrali Buty pekne Ppoommaalluu, my si s nimi celou noc zpivali, a fotili, fotili, fotili...

El otoňo en Ceske Stredohori (28-30/10/2005)

Podzim v Ceskem Stredohori

A je tu podzim... pan Nevrly ve sve knizce Nejkrasnejsi sbirka pise, ze nejbarevneji je u nas na podzim v Ceskem Stredohori, tak jsme se tam vydali. Jsou to takove hory-nehory. Male, nevysoke, ale s prudkymi kopci - hrebenovku tam vazne nenajdete. Sama sopka, cele poseto roztodivnymi lesy, sady a vesnickami...


Vyrazilo nas devet a protoze jsme nekolik dni predtim shledli vtipne divadelni predstaveni Star Trek, tak se cela vyprava odehravala v duchu Star Treku - rozdelili jsme si vsechny dulezite role z pribehu kapitanem Piccardem pocinaje a Klingonskou posadkou konce a vsichni hrali svuj part opravdu poctive :) Hlavne se casto opakovala veta palubniho lekare: "Pozor pozor, zde by mohlo dojit k urazu!"

Prvni den nas cekalo seznameni s tim, ze prevyseni jsou ve Stredohori paradni - kopec Lovos na zacatku z nas vymackl nejaky ten litrik potu. Ale vyhledy za to staly - aspon jsme si mohli prohlednout, co nas ceka dalsi den - tj. Milesovka. Paradni kopec :) no uz se tesime. Druhou atrakci byl kopec zvany Borec, ktery, pokud je min nez 16 stupnu, chrli na svem vrcholu spoustu tepleho vzduchu a v zime vyrabi navic spoustu jinovatky. Pry. No, vylezli jsme nahoru a museli smutne priznat, ze je asi vic, nez 16 stupnu. Tak snad nekdy v zime.


Druhy den nas cekaly vyhledy z hradu Ostry, vsem doporucuju - lze tu krasne prespat a zricenina je paradni. A samozrejme Milesovka - z te kupodivu uz tak dobry vyhled nebyl, ale aspon ty parky na vrchu, ze... Treti den jsme uz zamirili smer Usti n/L a prohledli si pekny 12 metrovy vodopadek na cedicovych varhanech, pojedli hrusky u cesty a trada domu :)